2.Mudla: Žádná kouzelnická krev ani schopnosti, Moje existence

24. července 2007 v 19:41 | moreen |  Just a muggle
no máte tu druhou kapitolku téhle překládané povídky. uznávám, že ten název je dost dlouhej, ale je to jen překlad, takže.. v originále se jmenuje Muggle: No magical blood or powers, My existence. jinak komentujte. sice to neni zcela moje dílo, ale ráda bych věděla, jestli to někdo čte.. díkes a mějte se

"Miluju tě." Řekla jsem náhle. Podíval se na mě s nečitelným výrazem. Potřásl hlavou.
"Ne." Řekl jednoduše.
"Co?" Zeptala jsem se.
"Nemůžeš," řekl, "Je to tak komplikované. Mám tě rád, Aleo, a nechci tě podrobovat tomu, co by se stalo."
Cítila jsem slzy, které se začaly tvořit v mých očích. Dala jsem svoje srdce v šanc a tohle jsem dostala. Nebyla jsem si jistá, jak se schůzka v kavárně takhle vyvinula, ale stalo se.
"Šidíš se, Siriusi Blacku!" Zařvala jsem, nevěnovala jsem pozornost zírajícím tvářím v obchodě.
"Aleo, děláš scénu," řekl sebevědomě rozhlížejíc se okolo.
"Myslíš si, že mě můžeš líbat a pak mi říct, že je moc složité mi taky říct, že mě miluješ?" Povzdechla jsem si. Vzal mě za ruku a vyvedl mě z obchodu, když jsem zápasila proti jeho sevření.
Šel dolů po ulici a ostře prorážel cestu malou uličkou mezi obchody. Rozhlídl se a pak se ke mě otočil.
"Chytni se mě za ruku a neodcházej!" řekl. Udělala jsem, jak řekl, a něco se stalo. Nemůžu to popsat. Cítila jsem se, jakoby něco těžkého sedělo na mém hrudníku. Taky jsem se nekontrolovatelně točila dokola. Otevřela jsem oči, když ten rozruch skončil.
Byla jsem v jídelně. Bylo tam mnoho lidí sedících u stolu. I Remus a James.
"Řekl jsi jí to?" zeptal se James.
"Ne, ona by ne-" začal Srius ale byl mnou prudce přerušen.
"Neřekl mi co?" zeptala jsem se a zvědavě pokukovala po lidech v místnosti. Všichni měli nějaký druh pláště. Potřásla jsem hlavou nerozumějíc. Sirius vyndal z kapsy nějakou hůlku.
"Ok, Aleo." Řekl vážným tónem.
"Jsem kouzelník."
"Jsi v pořádku, jako s hlavou?" zeptala jsem se pomalu, upřímně jsem věřila, že je cvok.
"Jo!" odpověděl. Řekl nějaké nesmyslné slovo a hýbnul hůlkou. Podlaha vedle mě vzplála ohněm. Uskočila jsem zpátky a vykřikla. Řekl něco jiného a oheň uhasl.
"Vem mě odtud pryč!" řekla jsem zachvácená panikou.
"Uklidni se, Aleo," řekl Remus. Otočila jsem se k němu.
"Remusi? Ty jsi v tom taky?" Přikývl. Podívala jsem se na tváře v místnosti. Kdo byli? Kde byli? Kde jsem byla já?
"Jsme kouzelníci," řekl James a vstal. Šok už pomalu odezněl. Začala jsem se smát. Bylo to zmatené, doopravdy. Až jsem si svírala žaludek. Zvedla jsem oči a viděla, že se nikdo nesměje. Takže to nebyl vtip.
"Ko-kouzelníci?" zalknula jsem se. Sirius přikývl a stoupl si blíž ke mě.
"Chodili jsme do kouzelnické školy. Máme kouzelné schopnosti a tak." Posmívala jsem se.
"A další se mi chystáš říct, že lítáš na koštěti." Podívali se na mě s nejvyšší vážností. Moje oči se rozšířily.
"To je..." trousila jsem.

"Okay," začala jsem," Abych řekla, že tomu všemu věřím. Kdo jste člověče? Nebuďte nevychovaný." Muž s vousem se usmál.
"Jmenuji se Albus Brumbál a jsem hlavou Fénixova Řádu." Přikývla jsem, nestarala jsem se o to, že nic z toho nedávalo smysl. Oni byli kouzelníci. Kouzelníci!
"Hm, můžu jít domů?" zeptala jsem se náhle, doufajíc, že když zamrkám, mohla bych najít sama sebe doma v posteli. Muž s vousem přikývl.
"Můžeš, ale musím tě požádat o laskavost." Zjistila jsem, že na něj koukám s otevřenou pusou. Kouzelník mě žádá o laskavost. "Je tady temný kouzelník-"
"Temný kouzelník?" zeptala jsem se částečně pobaveně.
"Co? On vám chce ublížit se svou kouzelnou hůlkou?" Věděla jsem, že jsem byla dotěrná.
"Přesně," řekl Srius. Ó můj ... Pár minut jsem mrkala. Hádám, že jsem naléhavě hledala hlavní smysl.
"Aleo, jsi v pořádku?" zeptal se James.
"Já sním," pronesla jsem odhodlaně, přesto nejistě.
"Okay." Řekl Sirius, smál se a díval se na Jamese a Remuse.
"Dobře, jestli je to nějaký druh vtipu..." vzdychla jsem a rozhlédla se. Vzdala jsem to.
"Tak mi řekněte o tom temném kouzelníkovi." Vzdychla jsem a podívala se na toho muže. Usmál se, jeho oči dostaly podivný, utěšující lesk a pokračoval.
"Pomalu získává víc moci. Jeho cílem je zabít kouzelníky s nečistou krví a mudly."
"Mudly?" zeptala jsem se, myslíc na ten den v kavárně. Mudla... Jak jsem se naučila nenávidět to slovo. Mudla.
"Ano, lidi bez kouzelnické krve nebo schopností."
"Mudlovské peníze." Zopakovala jsem Jamesova slova před několika lety. Podíval se na mě a usmál se. Byl to dostatečný důkaz.
"Takže tenhle temný kouzelník by mě chtěl zabít?" zeptala jsem se, vážně doufajíc, že je to vtip. Brumbál, jak jsem se mu později naučila říkat, přikývl.
"Vemte mě domů." Řekla jsem pevně.
"Poslouchej ho, Aleo!" Řekl James. Zkřížila jsem ruce přes hrudník.
"Potřebujeme mudlu, co by pomohl Řádu. Moc nerozumíme mudlovským věcem. Každý kouzelník nebo čarodějka, co se narodil v mudlovském světě, už používá magii moc dlouho a to se stalo problémem. Potřebujeme tvou pomoc v této válce, Aleo. Jednou jsem se zmínil, že někoho potřebujeme a tví přátelé James a Sirius navrhli tebe." Povzdychla jsem si a sledovala svoje nohy.
"Budu užitečná?" zeptala jsem se.
"Ano." Řekl Brumbál a Remus, James a Sirius nedočkavě přikývli.
"Okay..." řekla jsem pomalu a okamžitě začala litovat svého výběru.
"Jo! Dík Aleo!" řekl Sirius, když mě přitáhl do těsného objetí a otočil se se mnou. Nervózně jsem se zasmála. A pak mě dal dolů.
"Takže, hm... Jak se dostanu zpátky sem?" zeptala jsem se, natáčejíc si pramen vlasů na ukazováček.
"Samozřejmě přemístněním!" řekl James a pak trochu soucitně pozoroval na můj zmatený výraz.
"Musím se hodně učit." Řekla jsem a on rozesmátě přikývl.
Tak jo, to byl začátek konce. Byla jsem nadšená, že jsem se dostala do světa svých nejlepších přátel. Ale pomalu jsem se krotila a pozorovala je v jejich živlu.
Nůžky se do mě pomalu zařezávaly.
Pozorovala jsem jejich pohledy plné znepokojení.
Pozorovala jsem, kolik 'ženských kamarádek' Sirius má.
Pozorovala jsem, jak bledě Remus vypadá každý měsíc.
Pozorovala jsem, jak hluboce jsou James a Lily zamilovaní.
Pozorovala jsem, jak odměřeně se Petr chová.
Pozorovala jsem mnoho věcí. Ale viděla jsem sama sebe, jak sleduji svou životní změnu, a viděla jsem jak se všechno bortí. Vždycky ze sedadla diváka.
Nikdy jsem věci nemohla kontrolovat.
Nikdy bych nekontrolovala svůj krátký život na zemi. Poberti byli mým koncem a já myslím, že jsem to brzy věděla.
Ale zůstala jsem kvůli tomu spěchu a vzrušení.
Zůstala jsem kvůli sobě.
Zůstala jsem kvůli Siriusovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 III III | 24. července 2007 v 20:07 | Reagovat

Nádherné!!!

2 Darlen Darlen | 24. července 2007 v 21:07 | Reagovat

hezký jen mám pocit že to bude smutný..škoda:-(

3 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 25. července 2007 v 9:26 | Reagovat

tohle nevypadá dobře, teda jako myslím s Aleou. Je to vážně krása, fakt skvělý :D

4 Kaitlin Kaitlin | Web | 25. července 2007 v 12:01 | Reagovat

je to moc krásný, ale taky mám pocit, že tohle nedopadne dobře..jako s Aleou..=(

5 Evča Evča | 25. července 2007 v 21:12 | Reagovat

Tak to je dost zajímavý. Taky bych chtěla umět takhle překládat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.