2.kapitola - Svět kouzel

9. června 2007 v 21:56 | moreen |  I Love Black
no přidávám další kapitolku. celkem rychle, protože pozoruju zřejmý zájem. první komenty přišly opravdu rychle, smekám :oD těm, co čekaj na poberty, vzkazuju: přijdou brzy!
moc dík a komentujte dál. pěkně plosím, smutně koukám :o)

Elizabeth se nemohla dočkat chvíle, až ji prarodiče vezmou na slibovaný výlet. Alespoň teď to jako výlet brala. Liz nesnášela nakupování, ale najednou se těšila. Netrpělivě koukala na hodinky a přemýšlela, jaké to asi je v kouzelnickém světě.
Když přišel čas, Liz postávala připravená v obývacím pokoji. Babička s dědou jí řekli, ať se chytí knížky, která ležela na stole. Udělala tak a ucítila zvláštní věc, jako by ji někdo zasekl do břicha hák a táhl neznámo kam.
Když 'přistála' na zemi, zjistila, že se rozplácla jak dlouhá tak široká na dlažebních kostkách nějaké ulice. Vedle ní se ozvalo dvakrát Prásk! a objevili se tam její prarodiče. "Vítej na Route Escarpée, zlatíčko," řekla babička a rozmáchla rukou, aby se Liz rohlédla (pozn.aut. la route escarpée=strmá ulice).
Liz se rozhlédla a nemohla vyjít z úžasu. Právě se ocitla mezi nefalšovanými kouzelníky a čarodějkami. Stála tam s otevřenou pusou a okouzleně koukala okolo sebe. Celé odpoledne procházeli obchůdky a trvalo to doopravdy dlouho. Největším problémem nebylo to, že se ulice neustále zvedala, nýbrž to, že Liz nechtěla odejít, než navštíví úplně všechno. Její prarodiče tenkrát odcházeli s měšci o hodně lehčími, ale ničeho nelitovali. Jejich vnučka byla šťastnější než kdykoli předtím.
Když Elizabeth vkročila do krámku s hůlkami, byla poněkud nesvá. Babička s dědou ji nechali samotnou a někam odešli. Dívka pomalu vešla dovnitř. Rozhlédla se a neviděla nic než skříně, police a poličky. Všude kam jste se podívali, byli jen podlouhlé krabičky. Uhodla, že se v nich skrývali hůlky potřebné ke kouzlení.
"Haló?" ozvala se nesměle jedenáctiletá dívenka. Za okamžik ji vyšla naproti postarší dáma ve fialovém hábitu.
"Přeješ si holčičko? Asi bys chtěla novou hůlku, viď? Odhaduji, že jsi byla přijata do Krásnohůlek, nemám pravdu?" chrlila ze sebe energicky ta milá paní. Liz neměla sílu vstupovat do jejího monologu, a tak jen pokyvovala na souhlas.
Za pár minut déle vyšla z krámku a v ruce ji hřála krabička s JEJÍ hůlkou. Konečně uvěřila tomu všemu a byla si jistá, že její život bude každopádně jiný než doteď. Hůlka byla 11 palců dlouhá z višňového dřeva a v jeho jádru byla skryta blána ze srdce posledního zlatého draka. Madam byla velice překvapená a zároveň potěšená. Nemohla jí udat a ani její matka neměla to štěstí. Liz na ni koukala jako na svatý obrázek, když poslouchala příběh zlatého draka.
'Jediným problémem by mohlo být nakupování hábitů,' pomyslela si Lizina babička, když stoupali směrem k obchodu s kouzelnickým oblečením pro všechny příležitosti. Protože Liz neměla ráda pestré oblečení a už vůbec ne pastelové barvy, byla problémem školní uniforma. Bledě modrá školní uniforma.
Liz byla ještě trochu vedle, takže jí nepřišlo divné, že bude muset chodit příštích sedm let ve světle modrém. Došlo jí to až venku, když se blížili ke konci nákupů.
"Babi, ty hábity jsou modré!" vykřikla najednou zděšeně. Ta se na ní podívala a začala ji uklidňovat. "Holčičko, ty si zvykneš. Uvidíš, nebude to tak hrozné. Poznáš spoustu nových lidí," odváděla rychle řeč jinam. Dívka se nechala uchlácholit a upřímně se těšila do školy.
Tehdy dostala krásnou sovu - kulíška nejmenšího. Druhové jméno si zasloužil, protože byl z nejmenších sov na světě. Liz mu prostě říkala Kulíšku.
Posledního srpna odvedli prarodiče svou milovanou vnučku Liz Smithovou zpět na kouzelnickou ulici. Došli k nenápadnému obchůdku a vstoupili. Liz se rozhlížela kolem, protože si nepamatovala, že by ho někdy dřív viděla. Ne, určitě tady minule s babičkou nebyly.
"Tak, zlatíčko, tohle je mademoiselle Marie. Tady se musíme rozloučit. Uvidíš," začala babi, když si všimla, že se její vnučce plní oči slzami, "bude se ti ve škole líbit. Můžeš nám přeci psát, máš Kulíška. A na vánoce taky přijedeš domů. A teď už upaluj," poplácala ji po rameni, naposledy pohladila její blond vlásky a postrčila Liz směrem ke slečně, která čekala před velkou skříní.
"Tak ahoj babi, dědo. Já budu psát," rychle se rozloučila, protože nechtěla brečet. Rozběhla se k Marii a raději se už neohlížela.
"Ahoj, já jsem Marie. A ty?" zeptala se příjemným hlasem dívka, Liz tipovala, že jí může být tak pětadvacet.
"Liz Smithová, těší mě," představila se jako slušné děvče. "Jak se dostanu do školy?" začala se projevovat její zvědavost.
"Projdeš touto skříní, Liz. Je zde vytvořen portál, který vede přímo do naší školy. Já budu tvou učitelkou bylinkářství. Hodně štěstí," popřála jí a postrčila ji do skříně. "Neboj, kufry ti tam pošlu."
Liz vstoupila do skříně a šla pořád dál. V místě, kde by měla být zadní stěna, zářil modrým světlem otvor tvaru dveří. "Páni, tak to bude asi ono. Drž se Liz, máš před sebou nový kus života." S tím vstoupila do portálu a všechno se začalo točit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evča Evča | 9. června 2007 v 22:15 | Reagovat

Je to super, ale zdá se mi to takový krátký....

2 Flammea Flammea | Web | 10. června 2007 v 15:33 | Reagovat

mooc pěkný

3 romais romais | Web | 10. června 2007 v 20:39 | Reagovat

moooooooooooooooooooc krásný=o)

4 Wastow Wastow | Web | 10. června 2007 v 21:31 | Reagovat

supr!

5 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 12. června 2007 v 15:16 | Reagovat

sklvělé! mooooc se těším na další!!!!

6 denia denia | Web | 15. června 2007 v 11:24 | Reagovat

mám na webu bleskovku

7 Čuky Baby Čuky Baby | 15. června 2007 v 13:24 | Reagovat

Je  to zatím skvělá povídka, protože nevím kdy bych četla nějakou o nich a byla strašná. Víš já prostě miluju Poberti. Tak doufám, že napíšeš co nejdřív novou.

8 Tinka Tinka | Web | 15. června 2007 v 16:06 | Reagovat

já chci novou povídku!! je to úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúplně super !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

9 Tinka Tinka | Web | 15. června 2007 v 16:06 | Reagovat

PS:taky miluju poberty!!!!

10 Pád´o - girl Pád´o - girl | 20. října 2007 v 14:34 | Reagovat

supr

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.