7.kapitola - Profesor D.Patterson

4. května 2007 v 14:57 | moreen |  Známá neznámá
zdrawim. jak sem očekávala, včera nebyl čas, takže kapitolka je až dneska. škola, zubař.. prostě toho na mě bylo moc. takže pokud někdo vyhlížel pokráčko už včera, moc se omlouvám..
no teď nás čeká víkend, tak toho snad napíšu víc. zatim pa a mějte se famfárově :o)

"Neboj, něco vymyslíme," slíbila jí Mell. Ron jí sice nebyl moc po chuti, zvlášť s těmi jeho postranními pohledy, ale co by pro kamarádku neudělala.
"Co tim myslíš? Co chceš vymýšlet?" Alex byla úplně mimo.
'No super, jestli bude z mý nej kámošky věčný mimoň, tak nevim, co tu budu hledat,' stěžovala si Mell v duchu. Vlastně by mohla mluvit nahlas, Alex by to nepostřehla. Zase byla mimo.
"Tak dobrou," ukončila jednostranný rozhovor Mell a zachumlala se do peřiny. Přemýšlela o Alex a o Ronovi. Těsně před spaním, i když o to vůbec nestála, se jí do myšlenek vloudil i Draco Malfoy. S tím usnula.
Druhý den, když se Mell vyškrábala z postele a následně se dostala do společenské místnosti, nemohla se vůbec dostat z ní. Před informační nástěnkou byla nesnesitelná fronta. Celý pokoj byl nacpaný studenty, kteří si chtěli přečíst nové oznámení. Mell si znuděně sedla do křesla a čekala, až se společenka vylidní. Alex ji zbudila brzy, protože by jinak zase zaspala. Teď jí za to byla vděčná, protože měla naději, že všichni odejdou na snídani a ona ji taky stihne. Za tu dobu by měla být schopná se procpat ven.
Do pěti minut se místnost začala vyprazdňovat a Mell se mohla konečně jít najíst. Nemělo cenu spěchat, díky budíčku měla ještě čas. Alex, která se vklínila mezi spolužáky a dostala se ven s davem, na ni čekala před portrétem Buclaté dámy, který kryl vstup do kolejních prostorů.
"Můžeš mi říct. co tam bylo tak zajímavého? Jsem se nemohla dostat ven," nahodila zaujatý tón. Její kamarádka vypadala neuvěřitelně natěšeně, až jí sdělí poslední novinky. Mell tyhle školní události nikdy moc nezajímaly, tedy pokud se netýkaly Prasinek, ale vycítila Alexino nadšení, a tak se zeptala, aby jí udělala radost.
"No vlastně šlo o dvě oznámení. Zaprvé se půjde do Prasinek." Mell nad tímhle zajásala. Vždycky se do téhle zcela kouzelnické vesničky těšila. Dostala se ven z bradavických prostorů a cítila se volněji. Sice Bradavice milovala, ale změna bodla vždycky.
"To je skvělý!" okamžitě zareagovala na Alexinu zprávu.
"Taky si myslím, ale to další je ještě lepší," slibovala Alex a na chvilku se dramaticky odmlčela, "příští týden bude famfrpálový konkurz!" vykřikla tentokrát ona.
"To myslíš vážně? A co je na tom tak úžasného?" tvářila se nechápavě Mell. Ji famfrpál nebavil, navíc vůči němu měla averzi díky rodinným problémům. Rodinka na něj byla vysazená a byla to další záminka pro babiččiny připomínky vůči Mell.
V tu chvíli vstoupily do Velké síně a Mell pochopila, že famfrpálové nadšení nepostihlo jen její kamarádku. U nebelvírského stolu to vřelo a všichni se o něčem dohadovali. Téma si můžete domyslet sami. Protože loni zdárně ukončilo studium na škole čar a kouzel několik nebelvírských hráčů, svitla ostatním naděje na úspěch. Přeci jen se tentokrát vybíralo na víc postů.
'A jejej, školu postihlo šílenství. Ještě že budou ty Prasinky, třeba se to rychle uklidní. Lidi začnou za chvilku přemýšlet o nich a nadšení z týhle praštěný hry rychle opadne,' doufala Mell. Protože jejich nadšení nesdílela, nedokázala ho ani pochopit.
Během svého přemýšlení se nevědomky najedla, a tak se zvedla, že půjde na hodinu. "Alex? Pojď už, ať to stihnem na hodinu včas. Máme Přeměňování a víš, že McGonagallová chodí vždycky načas," tahala Alex od stolu. Ještě se musely vrátit do ložnice pro věci, a pak šly na vyučování. Přeměňování měl Nebelvír s Mrzimorem, takže všechno probíhalo normálně.
Odpoledne měli první hodinu Obrany proti černé magii. Jak bylo v Bradavicích v posledních letech zvykem, v září nastoupil nový učitel. Jmenoval se David Patterson a vypadal jako sympaťák. Všichni na něj byli zvědaví.
Na druhou stranu, nikdo nemohl být horší než Dolores Umbridgeová, loňská profesorka, kterou dosadilo na post učitelky ministerstvo. Byla opravdu příšerná a navíc si neustále vymýšlela spoustu nových zákazů a vyhlášek. Vlastně tehdy zakázala všechno, na čem studentům záleželo.
Ale její krutovláda skončila a teď čekal v učebně na studenty v učebně nový profesor. Jediné, co by mohlo Mellinu oblíbenému předmětu poškodit fasádu byla přítomnost Zmijozelských, kteří jako obvykle sdíleli s Nebelvírskými hodiny Obrany.
Když holky dorazily do učebny, většina spolužáků už byla na místech. Vlastně na ně zbyla poslední lavice. Mell k ní zamířila a táhla Alex za sebou. Když se posadila a vytáhla hůlku, začala se otáčet, aby zjistila, kdo sedí v její blízkosti.
'Nee,' pomyslela si, když se podívala do lavice před nimi. Ty rezavé vlasy nešlo přehlédnout. Takže to máme Pottera a Weasleyho. A co dál? 'Ale néé,' zhrozila se Mell znovu, tentokrát to na ni dolehlo plnou vahou. Za nimi totiž seděl Malfoy s Parkinsonovou, kupodivu bez svých bodyguardů. No vlastně to bylo asi proto, že lavice byly po dvou..
Mell neměla ani čas se vzpamatovat, když do ní Alex strčila. "Co je?" nechápavě se na ni podívala.
"Co by? Začíná hodina," odpověděla Alex nevinně. A opravdu, v tu ránu se otevřely dveře a do třídy vešel jejich nový učitel.
"Dobrý den," začal formálně. "Jmenuji se David Patterson a letos vás budu učit Obranu proti černé magii. Tedy doufám, že tu vydržím déle," a tím jeho formálnost skončila. Najednou nasadil přátelský úsměv a pokračoval. Mell ho však nemohla vnímat, protože se za ní ozvalo pohrdavé odfrknutí. Od koho pak asi? Malfoy opět dovedl dohnat Mell k nepříčetnosti. A tak ji čekalo další štouchnutí od spolužačky, tentokrát bolestivější. Ale hlavně že zabralo.
Mell se zaposlouchala a zjistila, že na Pattersona zbyla úloha naučit je přemisťovat se. Sice to bylo v osnovách pro pátý ročník, ale Umbridgeová to samozřejmě vypustila. Patterson je hned upozornil, že se budou muset řádně na hodiny připravovat, aby všechno do konce ročníku stihli probrat.
Nakonec začal vykládat teorii. Mell to moc nezajímalo, ovšem musela uznat, že to nebylo tak nudné, jako teorie u jiných profesorů. Navíc je třeba znát teorii, abyste mohli dostatečně uspět v praxi.
Patterson se zdál fajn, navíc se nezdálo, že by někomu nadržoval nebo byl na někoho vysazený, takže férový chlap. To se většině studentů zamlouvalo. I když Zmijozelským muselo být jasné, že si budou muset dávat pozor. Tenhle profesor jejich narážky, urážky ani posměšky tolerovat nebude.
Když hodina skončila, všichni se vydali ven. Mell vytáhla Merlina na procházku. Procházeli se podél Zapovězeného lesa. Mell vždycky fascinoval. Vlastně ji učaroval hned první týden ve škole. Bylo na něm něco záhadného, krásného i nebezpečného zároveň. Ale hlavně tu byl klid, nikým nenarušované, pravé nefalšované ticho.
Vstup do lesa byl zakázaný, a proto se zde studenti moc nevyskytovali. Většina posedávala u jezera nebo pod velkými stromy na louce před ním. Nikoho by nenapadlo chodit sem, když je venku krásně a svítí sluníčko. Každý se raději vyhříval na dece nebo odpočíval ve stínu. Ne však Mell.
Chodila tudy s Merlinem už šestým rokem a znala téměř každý kámen. Dokonce si na kraji lesa našla malou mýtinku, kam chodila pozorovat jeleny a srnky. Měla tam namířeno i tentokrát, když v tom se náhle zastavila. Něco tu nehrálo..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 romais romais | Web | 4. května 2007 v 17:24 | Reagovat

Mooooooooc krásný...už se těším na další kapitolku, protože by mě fakt zajímalo, co se jí nezdálo :-)

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 4. května 2007 v 19:48 | Reagovat

zubař?...no bléééé! ty já moc nemusim :) ale vraťme se k tématu. kapitolka skvělá, povídka skvělá, prostě je to úžásný. budu trpělivě vyčkávat na další kapitolku - nic jiného mi ani nezbyde co? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.