5.kapitola - První den 'pod psa'

1. května 2007 v 17:51 | moreen |  Známá neznámá
zdrawim všechny. je tu další kapitolka. teď to půjde pomaleji, už jsem psala, že mě čeká škola.. navíc se vrátili rodiče, takže musim dělat víc věcí a ne jen psát :o)
tak tady to je. děkuju všem za jejich komentáře ;o)




Rychle došli ke sklepení. Právě včas, aby dorazili nastejno s Malfoyem a jeho gorilami.
"Kohopak to tu máme?" začal si Malfoy. "No ne, Pottere, ty si změnil vkus? Já myslel, že chodíš s tou šmejdkou.." a čekal, co to s Harrym udělá.
"Zavři klapačku, Malfoyi," nenechal se vyprovokovat.
Teď teprv se Mell otočila k Malfoyovi. "Mohl by ses laskavě chovat slušně? Tady nejsi doma, ale ve škole," snažila se ho zklidnit.
"Co tím chceš říct?" vyjel na ni podrážděně Draco.
V tu chvíli se otevřely dveře do učebny, a tak všichni rázem ztichli.



"Mě ty lektvary snad ještě začnou bavit," podivila se Mell.
"Tak to se máš. Pomóc, já se nechci ztrapnit hned první hodinu," začal Harry litovat toho, že se na lektvary vůbec zapsal.
"To bude v pohodě," odpověděla mu polohlasem Mell.
"Bryantová, Pottere! Strhávám Nebelvíru 10bodů za každého za vaši nehoráznou drzost mluvit o mých hodinách," zasyčel jim do uší profesor Snape.
'Proč já? To mi to pěkně začíná,' začervenala se Mell. Za celých pět let ji nikdo v hodinách nenapomenul. A teď jednou sedí s Potterem. V tom jí to docvaklo. 'Vždyť on chudák nemá do koho rejpat. Neville už na lektvary nechodí..' zatvářila se skoro soucitně.
"Něco se vám nezdá, slečno Bryantová?" zeptal se podezřívavě Snape, když zahlédl Mellin výraz.
"Ne, vše je v naprostém pořádku, pane profesore," odpověděla, jak se na slušnou studentku sluší a patří.
Zbytek hodiny už probíhal normálně. Mell se jako vždy povedl lektvar namíchat zcela správně. Snape to však přešel bez jediné poznámky. Nikdy si jí moc nevšímal a Mell to vyhovovalo, protože ji nikdo nerušil od práce. Míchali velmi zajímavý lektvar a ji to opravdu začínalo zajímat.
'Ze mě snad bude lektvarový mág,' zasmála se v duchu a šla odevzdat svůj vzorek.



"Takže Bryantová?" ozval se jí za zády arogantní hlásek.
"Problém Malfoyi?" odpověděla mu Mell otázkou.
"Zatim ne. Jak je možný, že si tě nepamatuju?"
"To si vyřikej se svojí sklerózou," odbyla ho Mell a chystala se odejít. Ve vstupní síni na ni čekala Alex a Mell se těšila, až si sdělí novinky.
"Však já na to přijdu," slíbil ji Malfoy a odcházel do sklepení se samolibým úsměvem na tváři.
"Mell, kde se zas couráš? Už tu na tebe čekám aspoň čtvr hodiny," vybafla na ni kamarádka, hned jak dorazila na smluvené místo.
"To zas Malfoy. Já fakt nechápu, co mu přelítlo přes nos. Celých pět let si mě ani nevšimnul, teda ne že by mě to nějak vadilo, a teď ho mám pořád za zády," stěžovala si Mell.
"Jo holka, změnila ses. Já ti pořád říkám, že ti to teď víc sluší. A takovej frajírek jako Malfoy si těchle věcí prostě všímá," zafilozofovala Alex nahlas.
"No jestli to vede jenom k tomuhle, tak jsem to snad neměla nijak měnit. No řekni, co mi tenkrát chybělo?"
"Nic, ale teď si víc sama sebou. Sama jsi to říkala. A konečně sis uvědomila, že vypadat jako klon vlastní sestry, se ti nikdy nepodaří. No," protáhla Alex, "pravděpodobně bych se s tebou ani nemohla bavit, protože k tomu, abys byla jako tvá ségra, by ti musela odumřít asi polovina mozkových buněk." A začala se smát.
Mell se k ní přidala a uvědomila si, že být svou je přeci to hlavní.
"Jo, jo, změna je život."



Po vyučování holky zašly za Hagridem. Navštěvovali ho už od druhého ročníku. Tenkrát dostaly holky školní trest za to, že byly po večerce mimo kolej. Filch je odvedl k Hagridově hájence a oni se téměř třásly strachy, co je čeká. Nakonec šly s Hagridem do lesa hledat nějaké bylinky a do půlnoci byly v posteli. Od té doby byl poloobr jejich 'velkým kamarádem', jak ho s láskou nazývaly.
"Zdravim vás děvčata. Tesáku, k noze!" Přivítal je Hagrid a volal zpět svého psa. Jinak by holky skončily na zemi s poslintaným oblečením. A Hagrid tak nějak chápal, že to není zrovna dívčí sen.
"Ahoj Hagride. Tak jak bylo?"
"Jako vždycky, nechcete jít se mnou? Sem vám chtěl něco vokázat," a už je nadšeně vedl k Zapovězenému lesu.
"Máš novýho mazlíčka, viď?" ptala se Mell se zájmem.
"Jojo, teprv včera mi ho přivezli. Ale von je ještě docela malinkej. Taková neškodná chuděrka. No poďte se na něj podívat." A zavedl je k ohradě. "Vlastně sem něco takovýho chtěl už vod tý doby, co mi utek Klofan."
"Páni, Hagride, jak jsi k němu přišel?" začala se rozplývat Mell, jen co spatřila to krásné zvíře.
"Že je krásnej, co? Všichni mi ho budou závidět. A počkejte si na první hodinu, to teprv uvidíte," sliboval jim Hagrid. Najednou písknul a pegas se dal do pohybu.
Správně pegas. Ani jedna z holek neměla tušení, jak se Hagrid mohl dostat k tak vzácnému tvorovi. Byl nádherně bílý, tak jak ho většina zná z obrázků z naučných knížek a učebnic. Je to velmi mocné zvíře a holky nad ním zůstaly stát s pusou otevřenou.
"Už můžete zavřít pusu," koukal na ně Hagrid s úsměvem.
Obě se vzpamatovaly a začaly na Hagrida chrlit plno otázek. "Ten je úžasný. Kde jsi ho vzal? Čím se živí? Už jsi na něm letěl?.."
"Dost," zarazil je, "všechno se dovíte na hodině." Mell se zatvářila smutně a dělala na něj psí oči, ale ani to nepomohlo. Bylo vidět, že je chce trochu napínat.



"Hele, není to Ron? A Harry s Hermionou?" upozornila Alex kamarádku na zpáteční cestě do hradu.
"No jo. Pojď stranou, dneska už nemám na nikoho náladu." Na to, že se s trojicí bavili teprve dva dny, už je Mell měla plné zuby.
Ale na Alex byl znát úplný opak. Byla blahem bez sebe, že je vidí. Mell ji přistihla, jak na ně mává. "To myslíš vážně? Pojď už prosímtě do hradu." Na to ale bylo pozdě. Ronald je zahlédnul, a tak táhnul kamarády směrem k nim.
"Zdravim Mell, Alex. Tak jak bylo na lektvarech?" ptal se s hraným zájmem Ron Mell.
"Já myslela, že tam byl Po- Harry," rychle se opravila, "taky. Už ti to určitě všechno řekl." Chtěla ho odbýt. Pořád si ještě nezvykla, že teď byli 'přáteli'.
Ron na ni hodil jeden z obdivných pohledů a prohlásil: "Prý si pěkně shodila Malfoye. Klobouk dolů, Mell."
"Však si to zasloužil," odpověděla Mell. Nikdy by do sporu nezasahovala, kdyby se netýkal jí. Malfoy jí byl naprosto fuk, a když se to vezme, Potter taky.
"Odkud jdete?" zeptala se dívek Hermiona.
"Byly jsme se podívat za Hagridem a jeho zvířenou," rozpovídala se Alex a pokukovala po Ronovi, "však se tam běžte kouknout. Má teď nový přírůstek. A je fakt krásnej," začala se rozplývat, když si vzpomněla na pegase.
"Moment, vy chodíte za Hagridem?" začal se divit Harry. "Že vás u něj nikdy nepotkali?"
"Jo, chodíme. Je v tom nějaký problém? A my jsme si zase nikdy nevšimly vás, viď Alex?" odpověděla mu uštěpačně Mell. Dneska opravdu neměla náladu se s nikým vybavovat. Alex si všimla jejího chování a začala zachraňovat situaci.
"Tak my už musíme. Mějte se," a obě se otočily a odkráčely do hradu.
'Že se o nich Hagrid nikdy nezmínil,' podivovala se stále v duchu Hermiona.



Mell měla náladu pod psa. 'Jestli potkám dneska ještě někoho, kdo mě bude zdržovat řečičkama na úrovni druhého ročníku, tak ho snad budu muset zaklít,' uvažovala zatímco nasupeně šla vedle na pohled spokojené Alex do Velké síně na večeři.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 romais romais | Web | 1. května 2007 v 18:03 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka...moc by mě zajímalo, jak to dopadne s Ronem a Mell :-))

2 Evča Evča | 2. května 2007 v 15:13 | Reagovat

To je úplně bombastický! Suprový, skvělý a úžasný, vlastně ještě fantastický!

3 moreen moreen | 2. května 2007 v 18:54 | Reagovat

dík za pochalu holky, jen doufejte, že nezpychnu a nebudu to dál flákat :o)

4 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 4. května 2007 v 11:18 | Reagovat

je to naprosto úžasný!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.