14.kapitola - Prasinky

22. května 2007 v 17:19 | moreen |  Známá neznámá
zdravim lidičky. tramtadadá! další kapitolka je na světě a že mi to dalo :o) doufám, že se bude líbit a komentujte, komentujte. já se pořád divim, protože návštěvnost stoupá, ale komentáře téměř žádný (těm, co píšou, moc děkuju:-*). takže.. dokud nebude aspoň 6 komentů, nebude žádná kapitolka. tak se snažte ;o)




Týden utekl jako voda a Mell se chystala do Prasinek. Nemohla se dočkat, vždycky se do téhle, zcela kouzelnické, vesničky moc těšila. Navíc ji odpoledne čekala jedna moc příjemná věc. Pokaždé, když si na to vzpomněla, usadil se jí na tváři přihlouplý výraz.
Alex už ji dlouho z něčeho podezírala, ale Mell se neměla k tomu, aby jí seznámila se svým malým tajemstvím, a tak nevyzvídala. Věděla, že to nemá cenu, když si Mell něco umane, tak se toho drží.
Nakonec, když se v sobotu ráno probudila a spatřila Mell jak pobíhá po pokoji a hledá něco na sebe, už to nevydržela a zvědavě se zeptala. "Mell, ty někoho máš?"
Ono by se nebylo čemu divit, Mell byla odjakživa hezká holka a teď s tou svou prázdninovou proměnou.. Zkrátka kluci si jí začali všímat. Alex akorát nelezlo do hlavy, proč se jí nesvěřila. Vždycky si všechno říkaly a teď by jí najednou zatajovala takovou informaci?
Mell se zarazila vprostřed pohybu a překvapeně se podívala na svou kámošku. "Proč myslíš?" snažila se tvářit nechápavě a ku podivu se jí to vedlo. Uvědomila si, že se chová jinak. Alex nebyla hloupá, a tak si vydedukovala závěr. Správný závěr. Jenže Mell si ještě pořád nebyla jistá tím, že se Alex chce svěřit.
Tedy Draca měla ráda, tím už si byla jistá. Jenže... Je ze Zmijozelu, takže nevěděla, jak by se Alex k takové skutečnosti postavila. Slíbila si, že až si bude jejich vztahem úplně jistá, kamarádce všechno poví. Ale teď ještě ne.
"No já jen že pobíháš po ložnici v sedm ráno a očividně hledáš něco na sebe a nevíš co. Podotýkám, že je sobota a ty vždycky vyspáváš skoro do oběda," mrkla na ni Alex a dodala: "Nehledě na to, že jsem si nikdy nevšimla, že by ses nějak zajímala o to, co si vezmeš na sebe."
"No jdem přeci do Prasinek, ne? A já vám tam přeci nebudu dělat ostudu. Navíc," obracela Mell konverzaci k jinému tématu, "ty," ukázala na ni prstem, "máš rande s Ronem a pořád se válíš v posteli. Jsem zvědavá, jak to chceš stihnout."
Povedlo se. Alex okamžitě vystartovala z postele a začala pobíhat po pokoji a přehrabovat se v oblečení. Mell spokojeně odkráčela do koupelny.



"Tak jak to vidíte? Já bych šel nejdřív do Medového ráje," navrhnul Ron, když už byli v Prasinkách. Nakonec se ale dohodli, že si nejdřív zajdou na máslový ležák. A tak šli, Ron s Alex a za nimi Harry, Hermiona a Mell jako poslední. Zatím se moc nebavila.
Když šli ke Třem košťatům, Mell zahlédla vepředu na cestě skupinku Zmijozelských, mezi nimiž vynikala jedna blonďatá hlavička. Mell se v duchu ušklíbla a byla zvědavá, jak se Draco vykroutí z jejich sevření, aby byl u Chroptící chýše včas. V průběhu týdne se domluvili, že se sejdou právě na tomto místě, protože je tu relativní klid.
Ovšem, když zahlédla Draca, zvedla se Mell nálada a uvědomila si, že ještě není konec dne. Prasinky si dokonale užívala už čtvrtým rokem, tak si teď přeci nenechá zkazit vysněný víkend tím, že se musí táhnout s Potterem a tou jeho bandou. Teda Alex by jí nevadila, jenže když má teď Rona, tak se baví víc s ním než s ostatními ( ne že by to Mell nechápala ) a Mell si přece jen s Potterem ani s Grangerovou moc nerozuměla.
Poseděli u pití a pak se vydali ven. Mell to připadalo jako vhodný okamžik odpojit se. "Lidi tak já půjdu, ještě mám něco v plánu," oznámila jim a čekala na jejich reakce.
"Kam že to musíš?" snažila se z ní na poslední chvíli vymámit pravdu Alex. Mell jí řekla už ráno, že se od nich odpojí, ale Alex se nehodlala spokojit s tím, že se nedozví důvod. Mell to však prohlédla, a tak bez odpovědi jen řekla "Zatim čau" a odešla.



"Ahoj," pozdravila s úsměvem černého levharta stojícího osamoceně na kraji lesíka, který obepínal kopec za Chroptící chýší. Pomalu se k němu přiblížila, a pak se spolu odebrali na blízkou mýtinu. Mell si sedla na pařez a čekala.
Podle očekávání stál za chvilku na místě levharta Draco Malfoy. "Ahoj Mell," usmál se a sednul si do trávy. "Jak si se měla?" Za chvilku už byla konverzace v plném proudu a oba se dobře bavili. Ostatně jako vždy, když byli spolu. Seděli uvolněně v trávě a zády se opírali jeden o druhého.
Mell nechala pro dnešek Merlina ve věži. Věřila, že mu bude lépe v chládku hradu než tady ve vedru. Dnes byl opravdu pařák a pro malého chlupáče by to nemuselo být moc příjemné. Tedy oni se i lidi potili, ale ti se přeci jen mohou odsvléknout. Mell už ležela na trávě jen v tílku a kraťáskách, pod hlavou složenou mikinu, kterou si vzala pro případ, že by jí byla navečer zima. Vyhřívala se na sluníčku, když na sobě ucítila čísi pohled.
"Co se děje?" zeptala se Draca na rovinu. Nebyla na tyhle jeho pohledy zvyklá. A protože se jí líbil, celkem dost ji to znervózňovalo.
Draco se usmál a začal ji šimrat stéblem trávy. Mell si to nenechala líbit, a tak se za chvilku váleli jeden po druhém a snažili se toho druhého přeprat. Samozřejmě, že Draco získal převahu. Mell se pod ním kroutila, ale nebylo jí to nic platné, protože její protivník měl přeci jen větší sílu.
'A zase ten pohled,' všimla si Mell. 'Draco, tohle mi nedělej.' Jenže jako naschvál se stalo něco neočekávaného. V tu chvíli, kdy Mell myslela na to, aby se Draco vzpamatoval, měl on plnou hlavu hnědovlásky ležící pod ním. A něco mu říkalo, aby udělal další krok.
Sehnul se a zlehka políbil svou kamarádku na rty. Mell se na něj překvapeně podívala a nevěděla co říct. Draco se chtěl odtáhnout, ale teď pro změnu využila situace ona. Měla ho ráda a to, že ji políbil, muselo přeci něco znamenat, ne? Začala jednat, dokud na to měla odvahu. Volnou rukou ho chytla za letní košili, co měl na sobě, a stáhla ho k sobě dolů. Políbila ho a on polibek opětoval. V obou se začalo probouzet to nejsilnější kouzlo na světě.



"Malfoyi?" ozval se za líbající se dvojicí posměšný hlas.
Draco se otočil, aby zjistil, kdo je oním rušivým elementem. Pořád ještě byl trochu mimo z toho, co se ještě před malinkou chviličkou odehrávalo mezi ním a Mell. Ovšem pohled na vetřelce jej zcela vrátil do reality. "Pottere?!"
V tu ránu jím projel záchvěv nenávisti. Nesnášel toho kluka už od jejich počátku v Bradavicích. Ale v tomhle okamžiku ho naštval víc než za celých šest let, co se znali. Otočil se k Mell a pomohl jí na nohy. To ovšem vyvolalo další Potterovu reakci.
"Melanie? Co ty tu děláš?" divil se. Vlastně ta druhá otázka byla spíš řečnická, jak si po chvíli uvědomil. Moc dobře viděl, co tu ti dva spolu dělali. "To kvůli němu," hodil po Dracovi ošklivým pohledem, " jsi odešla? To je ta tvoje práce?" dodal ironicky. Tak tímhle si to u něj pěkně rozházela. Do této doby se spolu bavili v rámci možností, ale tímhle se všechno mění. Nesnášel Malfoye stejně jako všichni studenti mimo Zmijozelských, kteří ho respektovali. Ale jeho nenávist byla daleko hlubší.
Potter čekal na nějaké vysvětlení, ale Mell ho překvapila. "Myslím, že už to víš sám."
"To mi ani nechceš namluvit, že je to jen omyl? Že si na tebe Malfoy dovoloval a ty ses nemohla bránit?" nemohl uvěřit svým uším.
"No snad nejsi tak hloupej, abys nějakým výmluvám věřil. Takže se nebudu schazovat ani já a nebudu tvrdit něco, co není pravda," odpověděla mu Mell s chladnou tváří.
Tohle nečekal. Ale pak mu něco došlo. Ona se líbala s Malfoyem. S jejich úhlavním nepřítelem. Zradila je.. Naposledy hodil po dvojici nenávistným pohledem a vydal se zpět do Prasinek.



Mell se za ním dívala a uvědomila si, co se tu právě odehrálo. Takže náhlé prozrazení. Teď už ten pitomec ví, že se s Dracem schází. Mell najednou dostala strach. Najednou ji ani nevadilo, že se s ní už nebude Potter a spol bavit. Neuvědomovala si ani, že se to dozví i Alex a pak se s ní už asi nebude bavit. Teď se ze všeho nejvíc bála, jak bude reagovat Draco.
Ten měl pořád ještě ve tváři stejný výraz a pravděpodobně uvažoval, co všechno jejich prozrazení způsobí. Uvědomil si, že nic nebude jak dřív. Ucítil, jak se na něj Mell dívá a stočil pohled svých šedých očí k ní. K dívce, která se mohla stát jeho přítelkyní. Netušil, jak se má chovat. Mell se na něj smutně dívala s nevyřčenou otázkou v očích. Smutně si sedla do trávy a koukala před sebe.
Draco si uvědomil, že dokud to bude vědět jen Potter, ten zrzek a nesnesitelná šprtka Grangerová, nic není ztraceno. Sotva se budou chlubit, že se jejich kamarádka scházela potají s Malfoyem a oni si toho nevšimli.
Přisednul si k Mell a objal ji kolem ramen. Mell si o něj opřela hlavu a čekala, co bude dál.
Draco ji políbil do vlasů. Pomalu se uklidňoval a byl schopen přemýšlet. Nenávist ustoupila jinému citu. Citu, který se nesmazatelně začínal usazovat v jeho srdci. Citu, který ho poutal k milé hnědovlásce. K dívce, která seděla potichu vedle něj a trnula strachem. Nechtěl ji ztratit. Ne teď, když si uvědomil.. "Mám tě rád, Mell," prolomil najednou ticho.
Mell k němu zvedla hlavu a utápěla se v šedých studánkách jeho očí. "Myslíš to vážně?" nemohla uvěřit svému štěstí. "Doopravdy?"
"Asi to tak bude," usmál se, když si všiml nevěřícného výrazu jejích očí. Naposledy ji políbil a vstal. "Pojď, Mell. Měli bychom se vrátit do hradu."
Mell radostně vyskočila z trávy. V takový obrat v jejich vztahu ani nedoufala. Rozhodně ne tak brzy. Měla ho ráda. Moc ráda. Před ní už stál černý levhart, a tak ho políbila na čumák a rozloučila se.
"Zatím se měj, Draco." A s úsměvem na tváři slézala kopec zpátky do Prasinek. Do školy došla pořád ještě jako ve snách. Nemohla si pomoct, ale hlavu měla plnou jednoho sympatického blonďáka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 22. května 2007 v 19:50 | Reagovat

skvělá kapitolka! moc se mi líbí! konečně už se dali ti dva dohromady, ale přiznávím, že mě harry docela štve - alespoň v tomto případě. už aby tu byla další! pls dááááááááááááááááááááááááááááááááááááál!!!

2 romais romais | Web | 23. května 2007 v 15:57 | Reagovat

jééé...je to moooc pěkný...už se těším na další kapitolku

3 Polgara Polgara | E-mail | Web | 23. května 2007 v 16:45 | Reagovat

No, tak jsem konečně dočetla tvou povídku a musím říct, že je zajímavá. PS: Ty asi nemáš moc Harryho ráda.....

4 Evča Evča | 24. května 2007 v 16:23 | Reagovat

Je to úplně bombastická kapitolka. Taky asi nemusíš Harryho Pottera co?

5 Kaitlin Kaitlin | Web | 27. května 2007 v 14:00 | Reagovat

Nádherná povídka..=) fakt suprová..=) jsem mooc ráda, že se dali dohromady.=)

6 romais romais | Web | 27. května 2007 v 17:54 | Reagovat

Protože se mi ta povídka moc líbí,napsala bych ti sem klidně ještě deset komentářů,jen aby byla další kapitolka co nejdřív=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.