10.kapitola - Nejen káva v kuchyni

9. května 2007 v 20:55 | moreen |  Známá neznámá
ahojte :o) tak je tu další kapitolka. prostě nebyl čas psát. já vim, že byl svátek, fakt. ale byla to tak trochu nestíhačka, takže můžete být rádi, že jsem vypotila aspoň tuhle. no a taky byl hokej :( to jsme tomu zase dali..
no nic. nebudu zdržovat. hezký počtení a plosím komentujte

Za chvilku vedle sebe cítila pohyb a zjistila, že místo Draca vedle ní sedí ten milý černý levhart. Mell se k němu přitulila a odpočívala. Potřebovala si všechno srovnat v hlavě.
Když se vzbudila, zjistila, že už je zase večer. Ano, znovu usnula a znovu nechtěně. Když jí se tak pěkně leželo.. No a Draco coby přítulná šelma taky nebyl k zahození. Podívala se vedle sebe a zjistila, že levhart taky usnul. Jemně vrněl jako nějaká domácí kočka a nevěděl o světě.
Mell se na něj chvilku koukala, pak probudila Merlina a chystala se do hradu. Ještě vytáhla z kapsy kus pergamenu a načmárala vzkaz, že se vrátila do školy, aby neměl strach. 'No on ho asi mít nebude, ale kdyby náhodou.. Přece jen je to teď můj kámoš,' naposledy stočila pohled ke spící šelmě a odešla s Merlinem v náručí.
"Ajej, to zas bude vysvětlování," zamumlala, když vstoupila do nebelvírské společenské místnosti. Ve křeslech kolem krbu seděla Alex a s ní i slavná nebelvírská trojka. A taky, že jo. Jakmile ji Alex zmerčila, vyskočila jí naproti. Ron se otočil, kam běží a pak vstal taky.
"Kde jsi zase byla? Můžeš mi, prosímtě, říct, až zas budeš chtít zmizet? Mysleli jsme, že se ti něco stalo," zaútočila Alex na Mellino svědomí.
"No jo, měli jsme strach. Už byla tma a ty nikde. Ani ses nerozloučila," dodal Ron. Nějak moc se staral a Mell se to ani za mák nelíbilo.
"No tak jsem prostě zmizla, no. Už mě to nebavilo, tak jsem se šla projít s Merlinem. No a pak jsem venku usnula. Vám se to nikdy nestalo, nebo co?" vyjela na ně zostra Mell. Nějak jí nebylo do řeči a tihle 'noví kámoši' se nějak moc vnucovali do jejího soukromí. Jen ji mrzelo, že se Alex přidala k nim. Jo, láska dělá z člověka slepého blázna, jak už někdo řekl i napsal.
Mell doufala, že si aspoň Ron Alexinu pozornost uvědomí a přestane zírat na ní. 'Asi se o to budu muset postarat sama a nějak mu to naznačit. Jen aby to vůbec pochopil,' strachovala se.
Protože odpoledne dlouho spala, nebyla vůbec unavená. Merlina nechala v ložnici a pak se Mell rozhodla zajít do kuchyně. Vlastně tam ještě letos nebyla. Co si o ní skřítkové pomyslí? Vždycky když měla chuť něco dělat, šla do kuchyně a něco ukuchtila. Už odmala pomáhala mamce vařit a nejvíc ji bavilo pečení. Tedy něčeho sladkého. Hrozně ráda míchala těsto, vždycky se rychle uklidnila a chvilku na nic nemyslela. Právě to teď potřebovala.
Došla až k obrazu s mísou ovoce, polechtala hrušku a na jejím místě se objevila klika. Mell otevřela tajné dveře do kuchyně a vydala se za svými malými kamarády.
"Ahoj všichni," křikla, jen co slezla schody. V tu ránu se okolo ní začalo hemžit spoustu domácích skřítků. Dopředu se prodral jeden zvláštní. Tedy zvláštní svým vzezřením. Jmenoval se Dobby a v Bradavicích jako jediný pracoval za plat. Ze svých peněz si vždycky nakoupil nové křiklavé oblečení.
"Vítám vás, slečno," prohodil k Mell a pokračoval. "Slečna tu dlouho nebyla. Jaké byly prázdniny?"
"Dost, Dobby, to stačí. Všechno vám řeknu, až bude upečeno."
"Takže slečna nám přišla něco dobrého upéci? Vy jste ták laskavá, tak laskavá" děkoval Dobby za všechny přítomné skřítky. Mell vždycky to, co upekla snědla spolu s ostatními u dobré kávy. Protože sem chodila až po večeři, skřítci už neměli tolik práce (pokud nepočítáte úklid celého hradu). Ta půlhodinka s Mell jim stála za to, že pak museli trochu přidat, aby všechnu práci stihli.
Mell se pustila do práce. Skřítkové jí přinesli potřebné ingredience a Mell začala připravovat těsto. Pořádně promíchat ingredience.. Tuhle práci měla nejraději. V kuchyni pokaždé zapomněla na to, kým je, kde je. Prostě jako by si vymazala všechen mozek a vnímala pouze pohyb svých rukou a vůni všeho okolo.
Po chvilce už seděla u kávy a čekala, až se bábovka upeče. Skřítci ji jako obvykle obskakovali a nabízeli všechno možné. "Nedá si slečna zákusek? Nebo dortík? A co třeba ovoce?" Kdyby o to Mell stála, mohla by se najíst na rok dopředu. Jenže copak se jim tolikrát nesnažila vysvětlit, že se sem nechodí najíst, ale že odreagovat? Skřítkové to zkrátka mají v povaze, pořád někoho obskakovat, sloužit mu.
"Raději si pojďte sednout ke mě. Bábovka už bude hotová a aspoň mi můžete vyprávět, jak jste se o prázdninách měli."
V kuchyni se prý celkem nic nedělo. Většina skřítků se starala jen o běžný úklid hradu. Dobby byl nakupovat a přibylo mu další ztřeštěné oblečení.
"Slečna už by měla jít. Ne že by jí Dobby vyháněl, to by si nedovolil," ujistil ji skřítek s velkýma smutnýma očima. Moc se mu do loučení nechtělo. "Ale za chvíli už bude večerka a slečna by mohla dostat školní trest," připomněl Mell, že by se měla vrátit do ložnice.
"Máš pravdu, Dobby. Asi bych měla jít. Tak se tu všichni mějte, já zas někdy přijdu," slíbila a odešla po schodišti z kuchyně. Tam se všechno vrátilo do normálu a všichni začali pobíhat a uklízet.
Víkend utekl jako voda - no v Mellině případě se spíš táhnul jako zpomalený film - a byl tu další týden školy. Mell strávila celou neděli psaním úkolů a odpoledne si na chvilku zašla s Merlinem k jezeru.
Pondělí začalo dvouhodinovkou Obrany proti černé magii. Profesor Patterson nezklamal a opět je zahrnul teorií ohledně přemisťování. Na konci hodiny sdělil studentům překvapující novinku. "Myslím, že bychom příští týden mohli začít s praxí. Většina z vás se už pravděpodobně přemisťovala díky přenášedlu, pro ty ostatní předvedu menší ukázku. Brumbál byl tak laskav a pro dnešní hodinu zrušil v této místnosti ochranu proti přemisťování, která, jak víte, chrání celé pozemky Bradavic. Takže si prosím vezměte svoje věci a přesuňte se před tabuli."
Překvapená třída ihned uposlechla a sbalila si svoje tašky. Když všichni stáli před tabulí, Patterson mávnul hůlkou a lavice se srovnali kolem stěn učebny.
Patterson poté pokračoval: "No a teď vám ukážu přemisťování v praxi, ať víte, co vás čeká. Ono je to totiž s přenášedlem úplně jiné. Počítám s tím, že pár z vás už vidělo někoho se přemisťovat. Možná, že jste za něčí pomoci tímto způsobem už cestovali. Kdo mi poví, jak je to možné?"
V tu ránu vyletěla Hermionina ruka vzhůru. "Ano, slečno Grangerová?"
"Je možné se přemístit s někým jiným, pokud se ho pevně držíme. Pokud druhá osoba správně ovládá přemisťování, ocitneme se spolu s ním na dané místě," odpověděla spokojeně Hermiona. Mell si uvědomila, že by Grangerová byla schopná na tak triviální otázku odpovídat klidně čtvrt hodiny, kdyby ji profesor nepřerušil, jako že je to dostačující odpověď.
"Správně, slečno. Uděluji Nebelvíru 5 bodů za vaše znalosti," odměnil Hermionu Patterson, což se neobešlo bez bručení ze strany Zmijozelských. Mell se podívala jejich směrem a ani se jim nedivila. Tedy ne že by neměla radost z nárůstu bodů své koleje. Jen tak nějak nemusela tu chodící knihovnu.
Pak je čekalo Přeměňování. Mell s ním nikdy problémy neměla, takže jí dvě hodiny pod taktovkou McGonagallové rychle utekly. S Alex to bylo horší. Ve škole šla zlatou střední cestou, vynikala akorát v tom famfrpálu. Sice zatím nehrála v kolejním družstvu, protože střelců nebylo ještě zapotřebí. Teď se moc těšila na víkend na famfrpálový konkurz a Mell se pomalu začala těšit taky. Vždycky za svou kámoškou stála a podporovala jí. Alex ji dokázala svým nadšením nakazit do takové míry, že její pocity sdílela.
Vlastně by nikdo nepochopil, jak si tyhle dvě mohli dát dohromady. Kdyby si od začátku nerozuměli, asi by se dohromady už nedaly. Byly rozdílné jak kočka a myš. Mell se často naštvala a rychle vypěnila, učení jí šlo bez problému a nikdy jí nešlel famfrpál. Alex byla klidná romantička s idealistickým snem o princi na bílém koni, ve škole jí to nešlo a ve famfrpálu byla z nejlepších v ročníku.
Po výtečném obědě vyrazili k Hagridově hájence. Čekala je první hodina Péče o kouzelné tvory v letošním roce. Holky se moc těšily, protože věděly, co bude na programu dne..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 romais romais | Web | 9. května 2007 v 21:25 | Reagovat

tyjo...mooooc krásný....už se moc těším na další kapitolku :-)

2 Evča Evča | 11. května 2007 v 14:39 | Reagovat

jj, taky si myslím a taky se těším na pokráčko. Škoda, že se tam neoběvil Draco...

3 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 12. května 2007 v 13:37 | Reagovat

skvělá kapitolka! moc moc moc se mi líbí!

4 ROSIENORMAN33 ROSIENORMAN33 | E-mail | Web | 12. srpna 2012 v 13:05 | Reagovat

If you are willing to buy real estate, you would have to get the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/business-loans">business loans</a>. Moreover, my sister always utilizes a short term loan, which occurs to be really reliable.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.